Tepelné čerpadlo využívá obnovitelnou energii z okolního prostředí pro ohřev vody nebo větrání. Ke svému provozu potřebuje elektřinu, kterou vyrábí fotovoltaika. Investice do těchto dvou zařízení sníží náklady na vytápění a elektřinu. Investice se navíc velmi rychle vrátí. Pokud si vyberete zařízení od spolehlivých výrobců a svěříte jejich instalaci zkušeným instalatérům, získáte sadu, která vám bude sloužit mnoho let. Tepelné čerpadlo i fotovoltaiku lze instalovat jak v novostavbách, tak ve starších budovách. Jsou dobrým řešením prakticky ve všech případech.

Výhodou obou zařízení je také jejich ekologický, neinvazivní dopad na planetu. Výroba elektřiny a tepla v nich nezahrnuje emise látek škodlivých pro životní prostředí.

Kombinace fotovoltaických panelů s tepelným čerpadlem umožňuje zvýšit využití vlastní energie. Místo abychom přebytečnou elektřinu dodávali do sítě, můžeme ji využít pro vlastní potřeby.

Skvělou zprávou je, že na nákup a instalaci obou systémů můžete získat dotaci z vládních programů, jejichž cílem je podpořit péči o životní prostředí.“Moje elektřina” je program, prostřednictvím kterého můžete získat dotaci na fotovoltaiku, zatímco z programu “Moje teplo” – pro tepelná čerpadla.

Artykuł Fotovoltaika + tepelné čerpadlo = efektivní kombinace pochodzi z serwisu Porovnani pv panelu.

Výhody solární energie:

• Snížení účtů za energie nejméně o 30 %.
• Výroba vlastní elektřiny a energetická nezávislost (žádné zvýšení cen elektřiny).
• Návratnost investice již po 6-8 letech
• Možnost zpětného odběru přebytečné vyrobené energie
• Snižte svou uhlíkovou stopu, což má velmi pozitivní dopad na životní prostředí. 

Investujte do své budoucnosti ještě dnes!

Evropa jako celek postupně přechází od fosilních paliv k energii z obnovitelných zdrojů. Proto je rozumné začít již dnes přemýšlet o tom, jak udržitelným a nákladově efektivním způsobem uspokojit rostoucí poptávku po elektřině. Díky solárnímu systému si můžete vyrábět vlastní čistou energii a používat ji k napájení domácích spotřebičů, nabíjení elektromobilu nebo jiných spotřebičů energie, které budou v budoucnu elektrické.

Artykuł Ekologická solární energie z vlastní střechy – fenomén fotovoltaiky pochodzi z serwisu Porovnani pv panelu.

Klíčovou roli při zvyšování využívání fotovoltaiky sehrálo několik národních programů, například německá Energiewende, projekt Million Solar Roofs ve Spojených státech a čínský pětiletý plán výroby elektřiny z roku 2011. Od té doby se fotovoltaika prosazuje v celosvětovém měřítku a stále více konkuruje konvenčním zdrojům energie. Počátkem roku 2000 se objevil trh s elektrárnami pro veřejnou potřebu, který doplnil střešní řešení a další distribuované aplikace. Do roku 2015 dosáhlo parity sítě přibližně 30 zemí.

Od 50. let 20. století, kdy byly vyrobeny první solární články v komerčním měřítku, se státy předhánějí ve výrobě elektřiny z fotovoltaických článků. Nejprve to byly Spojené státy, pak Japonsko, pak Německo a nyní Čína.

 Do konce roku 2018 dosáhla kumulativní celosvětová kapacita fotovoltaických elektráren přibližně 512 gigawattů (GW), z čehož přibližně 180 GW (35 %) tvořily elektrárny pro veřejné využití. V roce 2019 dodávala solární energie přibližně 3 % celosvětové poptávky po elektřině. V Itálii, Řecku, Německu a Chile se pak podíl energie získané z fotovoltaiky na roční domácí spotřebě pohyboval mezi 7 a 8 %. Největší oblibě se však těšila v Hondurasu (14 %). V Austrálii se fotovoltaika podílela na výrobě elektřiny přibližně 11 %, zatímco ve Spojeném království a Španělsku to byla téměř 4 %. Čína a Indie překonaly světový průměr 2,55 %, zatímco USA, Jižní Korea, Francie a Jihoafrická republika byly v sestupném pořadí pod ním.

 Klíčovou roli při zvyšování využívání fotovoltaiky sehrálo několik národních programů, například německá Energiewende, projekt Million Solar Roofs ve Spojených státech a čínský pětiletý plán výroby elektřiny z roku 2011. Od té doby se fotovoltaika prosazuje v celosvětovém měřítku a stále více konkuruje konvenčním zdrojům energie. Na začátku roku 2000 se objevil trh s elektrárnami pro veřejnou potřebu, které doplnily střešní řešení a další distribuované aplikace.

Do roku 2015 dosáhlo parity sítě přibližně 30 zemí. Od 50. let 20. století, kdy byly vyrobeny první solární články v komerčním měřítku, se státy předhánějí ve výrobě elektřiny z fotovoltaických článků. Nejprve to byly Spojené státy, pak Japonsko, pak Německo a nyní Čína

Artykuł Vývoj fotovoltaiky pochodzi z serwisu Porovnani pv panelu.

Naše planeta má omezené zdroje a již dnes využíváme a spotřebováváme více zdrojů, než tato planeta může udržitelně poskytovat. Přírodní zdroje jsou základem naší výroby a spotřeby, vytvářejí bohatství a pracovní místa, a přispívají tak ke kvalitě života a prosperitě.

Míra, v jaké spotřebováváme zdroje, má však i svou stinnou stránku. Vyvíjíme na životní prostředí takový tlak, že hrozí oslabení jeho schopnosti uspokojovat naše potřeby v budoucnosti. 

Vlivem lidské činnosti se uvolňují znečišťující látky do ovzduší a hromadí plasty v oceánech. Naše ekosystémy se mění dosud nejrychleji v historii, a to nepřirozeným tempem. V důsledku intenzivnější výměny zboží mezi kontinenty se na různých místech objevují nepůvodní druhy živočichů a rostlin, které mohou napadat celé ekosystémy. Se změnou klimatu se mění koloběh srážek. Zemědělské výnosy jsou méně spolehlivé, což způsobuje prudký růst cen potravin. 

Pro zajištění naší životní úrovně a kvality života v dlouhodobé perspektivě musíme naše hospodářství ekologizovat a tento přechod musí začít již dnes. Jak toho však dosáhnout? Jak můžeme přeměnit naši ekonomiku tak, aby podporovala ochranu životního prostředí a současně zabezpečovala naši životní úroveň?

Podpora účinnějšího využívání zdrojů v Evropě

Naše ekonomika musí především účinněji využívat zdroje. Budeme muset z menšího množství efektivněji získávat více. Musíme snížit objem zdrojů, které získáváme a využíváme.

Je samozřejmě důležité snižovat přísun nových surovin do výrobního procesu a tyto výrobní procesy zefektivňovat, ale to je jen jedna strana mince. Musíme také snižovat ztráty surovin a množství odpadů v celém řetězci výroby a spotřeby.

Přeměna našeho hospodářství je možná, avšak vyžaduje opatření a úsilí, která bude třeba vynakládat po dobu několika desetiletí. Evropa již v oblasti účinnějšího využívání zdrojů dosáhla významných úspěchů, ale je třeba učinit ještě mnohem víc.

Byla již zavedena řada strategií a právních předpisů EU, jako je Evropa 2020, stěžejní iniciativa „Evropa účinněji využívající zdroje”, rámcová směrnice o odpadech nebo 7. akční program pro životní prostředí, které se snaží v dlouhodobé perspektivě dosáhnout udržitelnosti klíčových oblastí našeho hospodářství.

Plné uskutečnění těchto politik by přineslo prospěch v mnoha směrech. Na jednotku výroby by se spotřebovalo méně zdrojů, což by přispělo k ochraně a zachování životního prostředí. Zároveň by hospodářství mohlo těžit ze zásadních inovací a z vyšší konkurenceschopnosti evropských podniků.

Omezování odpadů

Vezměme si například potravinové odpady. Odhaduje se, že 30 až 50 % potravin v celosvětovém měřítku skončí v popelnicích. Jen v EU ročně vyhodíme téměř 90 milionů tun potravin, což je skoro 180 kg na osobu.

K plýtvání potravinami dochází ve všech fázích výrobního a spotřebního řetězce. 

Ekologizace celého – evropského a v konečném důsledku i světového – hospodářství je nesmírně složitý úkol. Znamená to promítnout udržitelné využívání zdrojů do každého aspektu našeho života.

Ekologické inovační projekty, využití obnovitelných zdrojů a výzkum celkově – to vše má zásadní význam pro navrhování lepších výrobků a procesů a snižování množství odpadů. Podnikatelé v součinnosti s orgány veřejné správy a občanskou společností mohou provádět udržitelná řešení, dokud se nestanou „běžnou praxí”. Můžeme například vytvořit systém, kde si budeme „pronajímat” nebo „vypůjčovat” výrobky, tak jako nástroje a automobily, namísto toho, abychom je sami vlastnili, a tím bychom potřebovali méně takových výrobků k uspokojení našich potřeb.

Musíme přeměnit naše hospodářství tak, aby se účinněji využívaly zdroje a omezilo se množství odpadů, resp. ztrát, které v něm vznikají. Ekonomická věda nám poskytuje některé nástroje umožňující odhadovat ztráty a škody a také určitá doporučení, jak v našich ekonomických rozhodnutích zohlednit životní prostředí. Potřebujeme však také více inovací, více výzkumu a samozřejmě také dlouhodobou perspektivu.

Přechod k ekologickému hospodářství můžeme podpořit i my všichni v rolích spotřebitelů. Naše spotřebitelské chování je silně ovlivněno našim okolím a sociálním prostředím, impulsy a možnostmi volby, které máme. Struktura spotřeby se v průběhu dějin neustále vyvíjí. Můžeme této flexibility využít k vlastnímu prospěchu a směřovat tak k udržitelnosti.

Bez ohledu na úroveň našich příjmů a na to, v které části světa žijeme, naše zdraví a kvalita našeho života závisí na životním prostředí. Na jeho dobrém stavu máme zájem všichni.

Artykuł Přechod k ekologickému hospodářství pochodzi z serwisu Porovnani pv panelu.